A picture

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 11. 2017

zata

Bude oblačno až zataženo, místy mlhy. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 3 až -1°C.

Navigace

Obsah

Historie

Historie obce Úvalno

 

ZnakO vzniku obce se nenacházejí žádné zachovalé zprávy. První zmínka    v  obecní  kronice je z  roku 1238,  kde se mluví o slovanské obci   Chvalno.

          Podle obecní kroniky se nacházelo předhistorické sídliště na jihozápad zříceniny hradu Úvalno ve vyvýšenině 423 metrů nad mořem. Po posledním obyvateli tohoto hradu ze začátku 16. století, Jiřím ze Šelenberka, je všeobecně zvaná Šelenburk či též Cvilín. Na této vyvýšenině a svahu směrem k nynějšímu Úvalnu se nalézalo   sídliště z mladší doby bronzové a z nejstarší doby železné.

 Hrad byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy v polovině 13. století. Poprvé se připomíná v zakládací listině Horního Benešova, vydané podkomořím českého krále Benešem z Úvalna. Od roku 1284 byl hrad pod správou opavského vévody Mikuláše, nemanželského syna Přemysla Otakara II.. Po rozdělení knížectví na opavské a krnovské vlastnil hrad kníže Jan I.. Do roku 1474, kdy hrad i obec dobyl a vyplenil uherský král Matyáš Korvín, hrad změnil postupně třikrát vlastníka.

     V roce 1493 jej udělil v léno český král Vladislav za věrné služby svému kancléři Janu ze Šelenberka, jehož syn Jiří se oženil s dcerou Barbory z rodu Přemyslovců, která se vlády nad hradem ujala tři roky před Janem. Sňatek vyřešil vlastnické spory obou rodů. Jiří se stal Barbořiným spoluvládcem. Roku 1523 prodal Jiří ze Šelenberka knížectví krnovské i s hradem markraběti Jiřímu Hohenzollernskému z Ansbachu. Od roku 1622 hrad vlastnili Lichtenštejnové.

     Definitivně byl hrad opuštěn po třicetileté válce a od té doby nezadržitelně chátral. Nejvíce zřícenina utrpěla v roce 1861, kdy bylo její zdivo rozebráno na silnici do Petrovic.V roce 1817 až 1825 tu byla při amatérských archeologických pracích nalezena středověká keramika a řada železných předmětů, zejména zbytků zbraní.

     Zápisy řídícího  učitele  Baiera,  který  v  obci působil  v 19. století, mimo jiné zmiňují: „Úvalno v dřívějších časech bylo ryze protestantskou obcí, která teprve koncem 17. století se vrátila ke katolictví, dále třicetiletou válkou a mnohými požáry byla navštívena.“ 

 


Roku   1830   byla    dostavěna   silnice   z   Opavy   na   Krnov, v  osmdesátých  letech  19. století  zde  byla  zavedena  železnice.

Historie obce

 

Zápis z roku 1946 jmenuje několik historických památek, k   nimž  kromě   zříceniny  hradu    patří vrch Strážiště  (Wachberg) , vysoký 400 metrů nad mořem, který se vypíná na severozápadním konci obce. O původu jeho jména nejsou v obci záznamy. Na tomto vrchu byl roku 1913 postaven pomník s rozhlednou zdejšímu rodákovi Hansi Kudlichovi, který v roce 1848 jako poslanec říšského sněmu v Kroměříži  vystoupil s požadavkem na úplné zrušení poddanství a roboty.    

         Pozoruhodný je zdejší původně gotický farní kostel svatého Mikuláše ze 14. století, upravený barokně v roce 1762. K dalším památkám patří rychta (Erbrichterei), která je v obecní kronice připomínána již v roce 1241. Mezi dalšími je jmenován Červený dvůr, ležící na hlavní silnici mezi Úvalnem a Krnovem, lesní vila v lesích k Býkovu a Lesní dům.

 Obec Úvalno leží v nadmořské výšce 300 až 400 m, šest kilometrů od Krnova. Nejbližší obcí jsou polské Branice, vzdálené tři kilometry. Další blízké vesnice jsou Býkov, Úblo, Brumovice, Skrochovice. Obec  leží  na  jihovýchodním svahu. Kromě nejvyššího Strážiště je v blízkosti obce po levé straně silnice k Býkovu kopec Lom, vysoký 393 m, na západě od obce Kukaččí vrch, vysoký 398 m a na severozápadě mezi Šelenburkem a Úvalnem vrch Špičák (Spiessberg). Údolí u potoka Čížiny tvoří hranici mezi Úvalnem a Brumovicemi, východně od opavské silnice k řece se odedávna nacházela nejúrodnější půda, jejíž kvalita se směrem na západ podle výšky a složení postupně zhoršuje.

 V předválečné době a během 2. světové války žila v Úvalně převážná většina německého obyvatelstva. Z celkového počtu dvou tisíc obyvatel bylo v roce 1938 pouze 45 Čechů, 20 Poláků a ostatní byli Němci. Po skončení 2. světové války obec dosídlili obyvatelé z beskydské obce Čeladné, Hanáci z Kroměřížska a Holešova a slezské  obyvatelstvo z Opavska, později obyvatelé z Volyně (dnešní Ukrajina) a několik obyvatel z různých koutů poválečného Československa.